Informace o nás - OS Dr. Stivara v Korytné

 

V dnešní době plné stresu zůstává jen málo času na jakoukoliv smysluplnou kulturní činnost pro mládež a dospělé. Proto by se naše občanské sdružení chtělo zasadit o rozvoj hlavně kulturní činnosti u nás, aby občané žijící v naší obci nebyli nuceni hledat zábavu někde jinde.

S velkou úctou bychom tak chtěli pokračovat v původních myšlenkách a nesmírně činorodé práci korytňanského rodáka, generálního zástupce na prokuratuře v Brně a později v Praze, Dr. Františka Stivara 1891-1974, který se vždy aktivně zajímal o kulturní a společenský život vesnice – pomáhal při elektrofikaci, vybudování silnice na Strání, přičinil se o zřízení jednatelství státní spořitelny, založil soubor Korytňan, cimbálovou muziku a učil hrát děti na housle. V roce 1953 vydal vědecky fundovanou monografii „Podjavořinská dědina Korytná“. Svými články přispíval do časopisu „Malovaný kraj“ a také se podílel na vydávání publikace při příležitosti oslav 700 let Korytné.

  

CO JE CÍLEM NAŠÍ ČINNOSTI?

 

Cílem našeho sdružení je podpořit kulturní a společenskou činnost naší obce, a to zejména aktivní prací našich členů v oblasti kultury, zájmových kroužků a folklóru. Postupně se snažíme zvyšovat počet aktivních členů, a tím také kvalitu společenského života v obci.

 

Našim mottem je oživovat tradice, které jsou nerozlučně spjaty s naší obcí. Chceme tak přispět k budování dobrého jména obce Korytná.

O SOUBORU "KORYTŇAN"

 

Naše dědina

 

Dvě řady chaloupek, ba hnízdek ptačích spíše,

před každou zahrádka plničká vonných květů,

a vpravo vlevo stráň, zří snad jen orel v letu

to blahé zákoutí, jež celé mírem dýše.

 

Hned za vsí polí pruh a bujná luka výše

a nejzáz modro hor. Co za ním, patří světu,

nám stačí tento dol i k písni mladých ze rtů

i k stáří vetchému, jež ubíhá tak tiše.

 

 

Lidové písně a tance, jaký to poklad po předcích! Co s jich za ta staletí v naší podjavořinské dědině přezpívalo a přetančilo! Avšak už konec minulého století přinesl ponenáhlý jejich soumrak a ten ovšem pokračoval i v našem století. Ale mládí naší dědiny přineslo jejich záchranu.

Na jaře roku 1957 se spolčili mladí hudebníci u nás - 3 houslisté, klarinetista a basista - a věnovali se lidovým písním. Nacházeli je v paměti starých ve velkém množství. Vzpomínám posledního primáše starých korytňanských hudců, dědáčka Nováka, nedávno zesnulého, jak nadšeně vyhledával ve své paměti korytňanské písně do repertoáru nových hudců. A když se k hudebníkům přidružili i zpěváci a zpěvačky, tanečnice a tanečníci, byl tu celý soubor. Ten se dal pod ochranu Osvětové besedy a ta mu dala jméno Korytňan.

Hmotné jeho prostředky byly malé, ale nadšení veliké. A proto jsme za těch deset let viděli soubor na jevišti u nás vícekrát ročně, kromě toho při různých příležitostech v Uh. Brodě i Uh. Hradišti, při oslavách Mezinárodního dne žen, při dožínkách vlastního skládání a při fašanku téměř každoročně. Vícekráte hudebníci účinkovali při Klicperově veselohře Zlý jelen, jeho členové zpívali a tančili v Kožíkově historické hře Hejtman Šarovec, převážně Slováckým divadlem v Hluku, ve slovenských městech a jinde, vystoupili v Dolním Srní (okres Trenčín), v Šanově (okres Znojmo), v Šumicích, dvakráte na Dolňáckých slavnostech v Hluku, rovněž tak několikráte na slavnostech ve Strážnici, uspořádali doma večery podjavořinských písní a tanců a Slovácký vánoční večer, na němž navázali družbu téměř se všemi soubory uherskohradišťského okresu.

Byl u nás i dětský soubor Korytňánek, jenž působil nejen doma, ale i vícekráte v Uh. Brodě a Starém Hrozenkově. Právě se obnovuje.

Je to řada úspěchů, jimiž soubor splnil svůj hlavní úkol, že zase na delší dobu ožily u nás slovácké písně a tance. Souboru to umožnili Osvětová beseda a Místní národní výbor. Členové souboru jsou jim a všem korytňanským občanům vděčni a doufají, že nová mládež půjde v jejich stopách.

 

Korytná, v dubnu 1967.

Dr. František STIVAR

 

Zdroj:

10 let Korytňanu. Osvětová beseda: Korytná, 1967. S. 2-3.

 

 

Soubor lidvých písní a tanců Korytňan má základnu své činnosti v úzkém sepjetí s kulturními potřebami a celým životem své obce. V tom je skryt smysl a úspěch jeho existence i vzácná čistota tanečního a pěveckého projevu, zvláště tam, kde uvádí domácí folklórní materiál. Soubor dovede vtipně využívat pomoci Hradišťanu a Olšavy, avšak zachovává si přitom vlastní způsob práce, vlastní uměleckou tvář.

Udržet v malé obci deset let soubor lidových písní a tanců, ještě k tomu v období málo příznivému folklórnímu žánru (1957 - 67), vyžaduje mimořádné obětavosti a nadšení. V Korytné se to podařilo především dík dr. Františku Stivarovi. Jeho hlubokému zájmu o věc, jeho vzácnému poměru k mládeži, autoritě, již si dokázal v obci vydobýt, i tomu, že dovedl mezi mladými najít organizačně a umělecky zdatné jedince, vděčí soubor za mnohé.

Přeji Korytňanu do dalších desetiletí mnoho úspěchů a stále tolik krásného a čistého nadšení.

                                          J. M. Krist

                                          předseda poradního sboru pro soubory

                                          a skupiny lidových písní a tanců

                                          uherskohradišťského okresu.

 

Zdroj:

10 let Korytňanu. Osvětová beseda: Korytná, 1967. S. 5.